Krk, revisited

V duchu lonskym rokem zapocate tradice jsme si i letos prodlouzily leto a prvnich par zarijovych dnu stravily v Jugosce (sorry, tyhle geopoliticky nepresnosti se zbavuju jen nesnadno). Zase na Krku, ale tentokrat ne primo v mestecku Krk, nybrz v o dvacet kilometru jizneji polozene Basce.

More je blizko….

Je tu fajn i kdyz prsi

Basku jsme loni uz kratce navstivily a tamejsi 2 km oblazkova plaz se detem libila tak moc, ze letos byla volba jasna. Chaticka v kempu Zablace to jistila.

Co vsechno deti za tech par dnu vyvedly, kolik zmrzlin snedly a jakou zoologickou sbirku z nafukovacich zvirat si domu vezeme, to nikoho nezajima. Rozepsat se chci o necem jinem:

Baska ma totiz zajimavou historii – jak ze starochorvatskeho uhlu pohledu, tak tu novejsi, turistickou. V prvnim pripade mam na mysli Bascanskou plocu, kamennou desku s nejstarsi dochovanou pamatkou hlaholskeho pisemnictvi v chorvatstine. V kostele sv. Lucie je teda bohuzel k videni jen kopie. Oh happy days, kdy se dopisy tesaly do kamene!

Vsudypritomny kamenny zidky

Co se turismu tyce, na pocatku vseho evidentne nebylo Slovo, ale Narodni listy. Tam si v roce 1909 reditel Politiky Emil Geistlich, mimochodem velky Sokol a vlastenec, precetl noticku Ceskeho klubu turistu o jadranskych morskych laznich na ostrove Krk. Zaujala ho natolik, ze hned nasedl na vlak do Rijeky a odtamtud parnikem dojel do Basky. Byl z ty cisty jadransky krasy natolik vedle, ze ihned zacal spradat plany na vybudovani ryze ceskyho primorskyho letoviska. Ony lazne totiz sestavaly jen z par drevenych budek na plazi a to pro ceskou predvalecnou elitu fakt nebylo ono. Geistlich behem jednoho roku zvladl vymyslet, naplanovat a zafinancovat projekty na vystavbu ceskeho hotelu, ceskeho pivovaru (jak jinak!) a ceske  restaurace (gulas a svickova) a od roku 1911 zacal do Basky vozit Cechy nabuzene vynikajicim reklamnim sloganem “Z pokoje rovnou do more”.

Geistlichuv hotel v Basce

Fungovalo to bezvadne a nemalou zasluhu na tom mela Geistlichova zena Anna. Puvodne v Praze domaci putka, ale v Basce multitaskujici projektantka, projektova reditelka, sefkucharka, animatorka… proste zenska, co to mela v pazi. O jejich schopnostech svedci, ze udrzela vsechno v chodu i po manzelove smrti (zapal plic, pochovan na hrbitove kostela sv. Ivana) – zkrouhli ji az v roce 1948.

No a co ten Cesky klub turistu? Ten uz nekdy kolem roku 1870 vytycil asi 90 km na 14ti trasach a o turisticke znaceni v Basce a okoli se stara dodnes. Pro me osobne nadhera: po letech v Holandsku, na Kypru a v Rakousku takova radost vybehnout na trail po ‘ceske’ cervene, zelene, modre nebo zlute, s dobre znacenymi rozcestniky a kilometrovniky!

Turistovo dobre rano: Tak kam to bude, paninko?

Takze k behani: Za ty ctyri rana na Krku jsem zvladla tri kratsi vybehy po okoli, dohromady asi 25 km. Moje cesty vedly na skaly po obou stranach zalivu (prekvapive moc kameni, ale taky relativne rychle dosazeni vrcholku) a jednou kousek do vnitrozemi. Vsechny traily/cesty jsou fakt dobre znacene a vsechny staly za to! Ostatne, jako cela tahle minidovolena.

Jadran