Back to Running
The amount of recently published blog posts (and comments under them) that analyse (and criticize) various races, types of runners, individual goals, lengths of one’s runs etc is getting too much for me. In the past 3 weeks, I seriously considered to stop blogging all together. I admit there is a hidden exhibitionist in each of us but seriously, why bother?
Well, primarily, I am doing it for myself, for my own motivation and self reflection. I do not have to read or comment on any other blog, the only thing that matters is to enjoy running. Running as a cure for just about any pain that hits me. Running for the sake of doing it.
So back to running: Last weekend Plesivec was waiting for me again:
April Runs 
You are right, April. I like your approach in the second paragraph 🙂 I have the same feelings. Sometimes it’s too much for me (especially during my busy days at work) to follow or comment every new article and sometimes I’m eager to read something new from my favourite bloggers 🙂 Good to have you back 🙂
Thanks, Renca. Your blog is actually one of those that I do follow regularly, even though I don’t always leave a comment. Sometimes I just don’t feel like writing (= repeating) what has been said before – but I like the feeling that there are more people out there thinking the same way like I do …
…jj, onehdá jsme si taky říkal, že už jsem dost starej a opotřebovanej na to abych se (ve volném čase…) zabýval jen tím co mě baví, neřešil věci a lidi co mě “nebaví” a tak… stejně to beru s mým běháním/blogem… běhám/píšu…baví mě to … potkávám u toho fajn lidi …víc neřeším 🙂
P.S. Fotka stromu s nápisem “cíl” – palec nahoru 🙂
R.
Pravdu dis! 12H to kdysi napsal asi v tom smyslu, ze je trabe odfiltrovat/osekat vsechnu naplaveninu a venovat cas jenom opravdu podstatnym vecem. Mezi ne behani samozrejme patri. Ale co se tyce blogovani vaham :-). Cil na kmeni stromu – pekny – medaile jsou urcite v korune…
A mně ti teď přišlo, že ta největší vlna jisté monotematičnosti opadla… Nepřestávej psát, to radši přestaň ostatní číst 😉
Nevim, asi jsem trochu pozadu, tady jeste lezi snih… a posledni dobou vlastne radsi ctu, nez pisu. Ale zamyslim se!
Well put! Absolutely agree..
Vis, to je asi to nejtezsi.. Jak napsal Richard, kdyz ma clovek opravdu malo casu.. nebo je uz starsi.. tak zacne byt selektivnejsi a snazi se (sobecky) delat jen to, co jej bavi a zbytecne neztraci cas tim, co ho stresuje, nebavi nebo otravuje..
Drzim palce… At to beha a jeste lip se zije! 12:)
Snazim se osekavat, co to jde, ale stejne se po ceste neobejdu bez spousty kompromisu. Chtelo by to zastavit, prodejchat, promyslet – na to nejak porad neni cas. Ale dokud se beha, jeste se neumrelo, vid :-).